Často se nejen mezi začínajícími podnikateli setkáváme s dotazy, jak to je s placením DPH, zda se na ně tato povinnost vztahuje, jaká jsou pravidla pro plátce DPH nebo zda je výhodnější plátcem DPH být či nikoliv. V tomto článku od advokátní kanceláře eLegal si tedy na tuto problematiku více posvítíme.
Na co se DPH vztahuje?
Hned v úvodu je nutné zmínit, jakých plnění se DPH může týkat. První velkým balíkem je poskytnutí služeb podnikatelem v České republice za úplatu. Druhou množinou je dodání zboží podnikatelem do ČR, opět za úplatu.
Povinná registrace k DPH
Pokud jste podnikateli a poskytujete služby, měli byste být na pozoru. Musíte si totiž kontrolovat, jak vysokou částku za své služby ve 12 po sobě jdoucích měsících dostanete. Pokud tato “klíčová” částka přesáhne 1 000 000 Kč bez daně, máte povinnost se k DPH registrovat.
Pozor, 12 po sobě jdoucích měsíců neznamená kalendářní rok, může se jednat například o období od května 2020 do května 2021. Zároveň není podstatné, kdy peníze skutečně dostanete, ale kdy jste poskytli dané plnění. Pokud tedy službu ve výši 10 000 Kč poskytnete 30. 9. 2021 s měsíční splatností a odběratel Vám zaplatí např. až v prosinci 2021, 10 000 Kč bude figurovat v měsíci září, nikoliv až v prosinci, kdy byla úhrada skutečně provedena.
Registrace k DPH v praxi znamená, že budete muset k ceně vašich služeb nebo zboží přirážet DPH podle toho, do které kategorie daně plnění spadá – základní 21 % a dvě snížené ve výši 15 % a 10 %. Snížené sazby jsou ale spíše výjimkou.
Jaké kroky učinit po překročení stanovené hranice?
Pokud např. v lednu překročíte souhrnnou hranici obratu, tak přihlášku k registraci k DPH musíte podat nejpozději do 15. února. Vzory přihlášek a dalších podání vůči správci daně můžete nalézt např. v daňovém portálu. Plátcem daně se následně stanete od začátku druhého měsíce po měsíci, ve kterém jste obrat překročili, a to i kdybyste přihlášku nepodali. V našem případě tedy od 1. března. Od tohoto data musíte k ceně svých služeb nebo zboží přirážet DPH, musíte vystavovat daňové doklady se všemi zákonnými náležitostmi a po skončení každého měsíce podávat daňová přiznání, kontrolní hlášení a DPH samozřejmě odvádět státu.
Dobrovolná registrace k DPH
Výše jsme uvedli základní pravidlo, kdy s plátcovstvím DPH nemáte na výběr a musíte se k němu registrovat. Zákon však umožňuje také tzv. dobrovolnou registraci k DPH. V takovém případě se jako podnikatel můžete stát plátcem DPH, i když zákonem stanovenou hranici nepřekročíte. Říkáte si, proč by to jakýkoliv podnikatel dělal? Vždyť registrací by musel zvyšovat svoje ceny o DPH a řešit další povinnosti, kterých rozhodně není málo. To je sice na jednu stranu pravda, ale některým odběratelům může být tohle všechno jedno nebo může plátcovství DPH přinést jiné výhody.
Řetězec plátců
Jak jsme výše uvedli, některým vašim odběratelům vůbec nemusí vadit, že jste plátci DPH, naopak právě toho můžou využít. Proč? Důvodem jsou tzv. daňové odpočty. DPH by se u plátců měla tedy hradit pouze z hodnoty, kterou k ceně svých služeb nebo zboží přidají. Fungování daňového odpočtu si můžeme představit na příkladu:
- Podnikatel A (plátce DPH) dodá nějaké zboží podnikateli B za 10 000 Kč + 21 % DPH (2 100 Kč), tedy celkově za 12 100 Kč.
- Podnikatel B (plátce DPH) toto zboží zhodnotí o dalších 2.000 Kč a prodá ho podnikateli C (plátce DPH) za 12 000 Kč + 21 % DPH (2 520 Kč) tedy celkově 14 520 Kč. V této ceně je už obsažena jednou uhrazená DPH ve výši 2 100 Kč z obchodu mezi podnikateli A a B. Podnikatel B může uplatnit daňový odpočet, kdy zaplacenou DPH sníží o DPH z obchodu s podnikatelem C. S podnikatelem C by měl odvést DPH ve výši 2 520 Kč. Finanční správě tedy bude muset nakonec odvést DPH „pouze“ ve výši 2 520 Kč – 2 100 Kč = 420 Kč.
Stejný přístup ve vztahu k odpočtům mohou využít případně i další podnikatelé v řetězci, kteří jsou plátci DPH. Podnikatel B nebo C si DPH v ceně od předchozích podnikatelů v řetězci ani nevšimnou. Budou si ho totiž uplatňovat ve svém daňovém odpočtu. Ve finále pak celou DPH uhradí koncový zákazník, který zboží spotřebuje.
- Naopak pokud by podnikatel B nebyl plátcem DPH, tak je tento případ nevýhodný pro podnikatele C (plátce DPH). Podnikatel B by odebral jako v předchozím případě plnění za 10 000 Kč + 21 % DPH a plnění zhodnotil o 2 000 Kč. Jelikož ale není plátcem DPH, tak bude plnění podnikateli C prodávat za 12 100 Kč + 2 000 Kč = 14 100 Kč a DPH nebude přičítat. Jelikož v ceně 14 100 Kč není žádná DPH, nemůže podnikatel C nárokovat následně ani žádný daňový odpočet a cena plnění od podnikatele B je pro něj vyšší. V první případě, kdy je podnikatel B plátcem DPH, je totiž pro něj cena plnění ve výši 12 000 Kč, v druhém případě, kdy již plátcem DPH není, je cena plnění 14 100 Kč, což je již citelný rozdíl.
Na tomto příkladu je dobře ilustrován fakt, že byste měli své rozhodnutí, zda se dobrovolně stát plátci DPH postavit zejména na tom, kdo jsou vaši dodavatelé a odběratelé a zda jsou také plátci DPH nebo nikoliv.
Je možné, že po vás nějací odběratelé placení DPH dokonce budou požadovat, aby to pro ně bylo ekonomicky výhodně.
Naopak, pokud jsou vaši odběratelé koncoví spotřebitelé (např. zákazníci kadeřnice apod.), kteří nejsou plátci DPH, vyplatí se vám pro vaši konkurenceschopnost se dobrovolně k DPH neregistrovat. Vaše služby jsou v tomto případě totiž pro koncové zákazníky levnější a zákazníci by si daňový odpočet stejně uplatnit nemohli.
Množství vstupů s DPH
Druhou častou situací, kdy byste měli dobrovolnou registraci k DPH zvážit, je v případě, že odebíráte ve větším množství zboží a služby včetně DPH, ale na druhé straně aktuálně neposkytujete žádné další služby ani zboží (nebo jen omezeně).
Typickým příkladem je start-up zabývající se vývojem software, jehož vývoj se odhaduje na několik měsíců až let. Pro jeho vývoj potřebuje společnost velké množství vstupů, třeba nájem nebo hardware, vše s DPH. Než se vývoj software dokončí, neprodává společnost žádný produkt a má pouze náklady. I v takovém případě je možné žádat o daňový odpočet, a to proto, že společnost neposkytuje žádné služby nikomu dalšímu, má tzv. nadměrný odpočet. To znamená, že DPH na vstupu bude vyšší než na výstupu a tuto částku bude moci společnost v plné výši po správci daně nárokovat zpět. Vstupní náklady tedy pro ni budou nižší, jelikož ve finále ji DPH bude státem vrácena.
S dobrovolnou registrací se však pojí také fakt, že byla často zneužívána pro daňové podvody v oblasti DPH. Správce daně tak vždy posuzuje, zda podnikatelský plán, který je podkladem pro dobrovolnou registraci, je možné vůbec provést. Zkoumá, jestli není nijak zastírající a může požadovat doložit i další dokumenty, jako jsou faktury, nasmlouvané kontrakty apod.
Závěrem
Jak jsme si výše uvedli, pro rozhodnutí, zda se dobrovolně stát plátcem DPH nebo nikoliv je zejména podstatné, kdo jsou vaši dodavatelé a odběratelé a zda jsou plátci DPH nebo nikoliv. Druhým faktorem je také množství vstupů, které po své podnikání potřebujete. Pokud jich je hodně a jsou navíc zatíženy DPH, tak je to opět signál spíše k tomu, abyste dobrovolnou registraci k DPH zvážili, jelikož se vám to může vyplatit.
Pokud byste si s jakýmikoliv problémy ohledně DPH nebo jiných daňových povinností nevěděli rady, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář eLegal.
